základní
informace

přihlášky
a žádosti

rozvrh

omluvenka

stránky
učitelů

Kontakty

e-mail: info@2zszdar.cz

 

telefon

škola - sekretářka

566 590 641

Další telefonní kontakty

 

školní kuchyně, 3 ZŠ:

566 591 427

736 472 471

jídelna, 2. ZŠ:

775 886 119

 

sportovní hala:

771 131 713

 

 

Odkazy

Město Žďár n. S.
MŠMT

 

Pro rodiče



Specifické poruchy učení

  • jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematického usuzování nebo počítání (Matějček, 1995).
  • Předpona dys – znamená rozpor, neúplně rozvinutou funkci.

Dyslexie – specifická porucha čtení

neschopnost naučit se číst běžnými metodami, postihuje rychlost, správnost čtení, porozumění čtenému textu.

Projevuje se:

  • vynecháváním slabik, písmem
  • zaměňováním jiných písmen
  • domýšlením si koncovek slov,
  • "dvojím čtením“ – šeptem po částech pro sebe, celé nahlas – důsledkem je nepochopení obsahu čteného textu

Dysgrafie – specifická porucha grafického projevu

zahrnuje celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, spojení hlásky s písmenem a řazení písmen.

Projevuje se:

  • nečitelným kostrbatým písmem
  • nedopsanými slovy
  • špatným úchopem pera a zvláštním držením těla při psaní
  • nepravidelným uspořádáním na stránce (vzhledem k řádkům a okrajům)
  • krátký text dokáže žák zopakovat, ale ne rychle napsat

Dysortografie – specifická porucha pravopisu

postihuje celkovou oblast gramatiky nebo jen určitých jevů.

Projevuje se:

  • žák si těžko vybavuje písmena, zaměňuje je
  • nedodržuje délku samohlásek
  • nerozlišuje hranice slov (kvám = k vám)
  • chyby v měkčení (di, ti, ni = dy, ty, ny)
  • není schopen gramatické pravidlo použít pří písemném projevu

Dyskalkulie – specifická porucha matematických dovedností

porucha se týká zvládání základních početních úkonů.

Projevuje se:

  • nezvládá určit o… více, o…méně, .. krát méně/krát více
  • problémy v geometrii
  • zaměňování matematických operací
  • špatně čte vícemístná čísla s nulami atd.

 

Poruchy autistického spektra – vývojové neuropsychické onemocnění.

Syndrom LMD

  • jeho podkladem je lehké poškození mozku, které ale nepostihuje intelekt
  • mezi projevy může patřit hyperaktivita, hypoaktivita, nesoustředěnost, impulzivita až agresivita, poruchy vnímání

ADHD, ADD – vývojové poruchy pozornosti a chování.

 

Pomoc dítěti ze strany rodičů:

  • Akceptovat problém – rodič se učí, co dyslexie (i jiné poruchy) znamená, akceptují, že jejich dítě je dyslektik a jsou připraveni dítěti pomoci.
  • Vysvětlení dyslexie – rodiče dítěti vysvětlí, že dyslexie nemá nic společného s hloupostí, že s sebou přináší potíže ve čtení, psaní a v jiných předmětech, které lze společně překonat.
  • Při domácích úkolech dbát na uvolněnou atmosféru – dítě nesmí být pod tlakem, nenutit ho!! Pomoc rodičů musí být dítětem akceptována.

Motivace, sebedůvěra – u dítěte musí převládat pocit úspěchu, proto je vhodné dodržovat následující pravidla:

  1. začít tím, co dítě dobře ovládá
  2. pomalu zvyšovat stupeň náročnosti
  3. uznat píli a snahu (i při špatném výsledku)
  4. dítě neustále chválit – uznat i malé pokroky
  5. zamyslet se včas nad otázkou dalšího studia, volby povolání, při volbě být realisty

 

  • Povzbuzení – i při neúspěchu dítě povzbuzovat, společně probrat chyby, promyslet další postupy.
  • Dítě nepřetěžovat – úkoly rozdělit po malých částech, učební látku přehledně znázornit (barevně vyznačit), raději 5x týdně 10 -15 min, než 1x týdně 1 hodinu.
  • Stanovení jen krátkodobých cílů – dlouhodobé cíle a plány vzbuzují u dětí strach.
  • Zaměřit se na čtení – čtení je rozhodujícím základem pro všechny školní předměty.
  • Vícesmyslový přístup – zjistit, který smysl dítě při učení upřednostňuje, snaha o zapojení všech smyslů (zrak, sluch, hmat, pohyb, čich i chuť).
  • PC – programy – využití počítače je velmi motivující
  • Kontakt se školou – vést pravidelné hovory s učiteli-co dítě zvládá, v čem je slabší a co je třeba procvičovat, jaké metody zvolit...
  • Hry a sport – dát možnost vyniknout v jiných volnočasových aktivitách, umožnit dítěti volnou spontánní hru, dostatek pohybu, procvičit si slovní zásobu – scrabble, slovní kopaná, audiokazety aj.
  • Spoluúčast rodičů na různých činnostech
  • Učební techniky - vybrat vhodné psací náčiní: měkká tužka (zabránit drápovitému úchopu, tlačení na tužku, anatomický tvarovaný nástavec, pero Tornádo...), využití barev pro optickou podporu (pastelky, zvýrazňovače), zhotovení tabulky nejobtížnějších slov a viditelně pověsit na zeď, využití kartiček s obtížnými slovy atd.

 

Pomoc dítěti při čtení

  • Čtení je důležité – čtení je rozhodující základ pro všechny školní předměty.
  • Pravidelně číst – denně 10–15 min.
  • Čtení po hláskách – obtížná slova číst hlásku po hlásce a za každou hláskou udělat krátkou pauzu.
    Využití čtecího okénka – také záložka pomůže, aby dítě četlo správný řádek a nepřeskakovalo, čtecí okénko používat pod vedením dospělé osoby.
  • Vzbudit zájem o čtení – číst s dítětem obsahově zajímavé knihy psané velkým tiskacím písmem. Střídat se ve čtení – jednu větu (odstavec) dítě, druhou větu rodič. Použít "dublované čtení" - čte dítě a rodič společně.
  • Využít „komiksů“, hádanek a vtipů – jsou většinou krátké a motivují děti ke čtení.
  • Oprava chyb – neopravovat každé chybně přečtené slovo, zaměřit se hlavně na obsah čteného.
  • Porozumění obsahu – klást otázky k textu, vyprávění obsahu vlastními slovy.
  • Měření času – při čtení měřit dítěti čas (tajně), dítě nesmí být pod vnějším tlakem. Měření slouží pro zjištění tempa ve čtení.
  • Radost ze čtení – dělat vše pro to, aby dítě mělo ze čtení radost. Čtení musí být zajímavé a zábavné

 

Jak pomoci dítěti při psaní

  • Pokud dítě zpozoruje chybu již během psaní – škrtnout celé slovo a napsat znovu, neškrtat jen jednotlivá písmena.
  • Smysluplný opis – nejdříve nahlas číst po slabikách, později po slovech, po větách, poté napsat zpaměti a hlasitě, později potichu po slabikách (slovech, větách) předříkávat napsané slovo / větu / text přečíst a porovnat s originálem.
  • Nácvik diktátu – využít jen známý, procvičený materiál, při čtení textu dítě jen naslouchá a všímá si pohybů mluvidel, nenechat dítě během čtení psát!
  • Hledání chyb musíme trénovat. Dítě pomalu čte napsaný text. Pokud přehlídne chybu, označíme mu nejprve jen řádek, ve kterém má chybně napsané slovo. Jestliže chybu nenajde, poukážeme přímo na chybné slovo.

 

Rozvoj sebeúcty dítěte

  • Je potřeba, aby rodiče:
  • přijali přednosti dítěte
  • stanovili dosažitelné cíle
  • pomohli dítěti hodnotit jeho výsledky realisticky
  • naučili dítě nebýt k sobě příliš kritické
  • naučili dítě chválit samo sebe
  • dítě musí cítit, že je milováno, cítit, že někam patří
  • dítě potřebuje zažívat pocit, že se může samo rozhodnout
  • v některých případech (např.: poruchy pozornosti) zavést stálý denní režim s pevnými pravidly
  • mít rozdělené povinnosti v rodině, být jednotní v požadavcích na dítě

 

NADANÍ A MIMOŘÁDNĚ NADANÍ ŽÁCI

Nadaný žák je podle vyhlášky 27/2016 sb. žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech již výše zmíněných.

V definici nadání se uvádí kromě vysokého intelektu a výborné paměti i tvořivost, výjimečnost a také motivace k dosažení určitých výsledků. Nadaní žáci mají velkou potřebu se učit, vyhledávat nové informace, ověřovat si poznatky. U nadaných dětí se často můžeme setkat s jistou vyspělostí v určité oblasti – v jiné mohou být opoždění. Například dítě, které od tří let čte, si v příslušném věku nedokáže zavázat tkaničky. Mají zvláštní způsob učení, tvořivě přistupují k řešení problémů, jsou velmi brzy schopni abstrakce, věci dávají do neobvyklých souvislostí a jsou velmi dobře vybaveni v oblasti verbálního projevu. Mívají specifický smysl pro humor. Nadaní jsou charakterizováni neobvyklými zájmy oproti svým vrstevníkům. Pokud se o něco zajímají, jsou silně motivováni pro činnosti v této oblasti. Někdy se projevují naopak negativně – odmítají práci, pracují nedbale, vyrušují, často proto, že se nudí. Mohou mít tendenci stát se třídními šašky. Na jedné straně mohou být přecitlivělí nebo naopak panovační, k sobě i okolí přehnaně kritičtí.

Nadaným žákům je obvykle umožněno pracovat na vyšší úrovni nebo rychlejším tempem. Jedná se o rozšiřování, prohlubování učiva nad rámec běžných učebních plánů, za účelem další stimulace k hledání dalších originálních řešení, možných souvislostí v daném tématu. Při zadávání těchto úkolů se opíráme o zájmy dítěte.

 

Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi bystrým a nadaným dítětem:

 

Bystré dítě

Nadané dítě

Umí odpovídat Klade další otázky
Zajímá se Je zvědavé
Má dobré nápady Má neobvyklé nápady.
Odpovídá na otázky Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje
Je vůdcem skupiny Je samostatné, často pracuje samo
Jednoduše se učí Většinu už zná
Mezi vrstevníky je oblíben Víc mu vyhovuje společnost starších dětí
Chápe významy Dělá závěry
Přesně kopíruje zadaná řešení Vytváří nová řešení
Dobře se cítí ve škole, ve školce Dobře se cítí, když se učí (něco nového).
Přijímá informace Využívá informace.
Je vytrvalé při sledování Sleduje pozorně.
Je spokojené s vlastním učením a výsledky Je velmi sebekritické

 

->na úvodní stránku   ->na začátek stránky